Komentáře: Čunek přichází, Schwarzenberg neodchází

Od: Zdeněk Fekar

Zdeněk Fekar — Thu, 03 Apr 2008 22:09:46 +0000

Ad Kosovo
Po pravdě, nijak extra mi nevadí, že tady řešíte otázky mezinárodního práva. jen se obávám, že zrovna v diskusi k docela jinému tématu to nikoho, ale naprosto nikoho nezajímá. Ani tady vaše názory nenajde a hledat nebude. Není to škoda? Nestálo by za úvahu na dané téma si napsat vlastní článek?
Dělejte, jak myslíte.

Od: Jirka Just

Jirka Just — Thu, 03 Apr 2008 21:30:37 +0000

pro paní Malíkovou
Zajímavá úvaha. S první tezí, týkající se vnější suverenity, souhlasím pokud budeme Vaší úvahu brát jako modelovou a nikoliv jí aplikovat na konkrétní případ Kosova.

Co se týče druhé teze, tak nemohu zcela souhlasit. Z mého pohledu odštěpením určité části území od suverénního státu dochází k narušení jeho vnitřní suverenity, a to nehledě na politický vývoj na odtrženém území. Myslím si, že primárním faktorem je to, že původní suverénní stát je ochuzen o své území a o moc nad jeho obyvateli. Tedy, centrální vláda musí, nebo je donucena, omezit svojí vnitřní suverenitu na úkor nově vzniklého územního celku.

Vzhledem k mé cestě do ČR mám bohužel málo času na reakce. Pokud chcete pokračovat v našem dialogu, prosím napište mi svojí odpověď na mail, který je na mém blogu. Děkuji.

Od: Edita Malíková

Edita Malíková — Thu, 03 Apr 2008 17:00:03 +0000

Pro pana Justa
Já si také rozhodně nemyslím, že toto je řešení. Ale jak je vidět, v případě Kosova se tak stalo. Také se snažím pochopit, jak je to možné pokud budeme respektovat pravidla mezinárodního práva – to, co uvádím výše a současně respektovat vestfálský stát. Neumím si to zatím vysvětlit jinak než že pokud se odštěpí část území a obyvatelstva od existujícího suverénního státu, tak to není chápáno jako narušení jeho: 1) vnější suverenity, protože se tak stalo uvnitř tohoto státu v rámci vlastního obyvatelstva a teritoria a ne zásahem zvenčí a původnímu státu není upřena vlastní existence, nezávislost ani není narušeno cizím aktérem území, ani za 2) vnitřní suverenity, protože nově utvořená politická moc je již součástí odštěpeného nově vzniklého státu a nesnaží se být alternativou ke státní moci v původním státě. Tohle musí mít nějaké vysvětlení, já si myslím že to může být právě v tom, že se tak stalo v rámci občanů a teritoria vlastní země. Co říkáte na tuto mou úvahu?

Od: Jirka Just

Jirka Just — Thu, 03 Apr 2008 15:25:17 +0000

pro pana Veselého
Samozřejmě, že cesta Východního Timoru k nezávislosti byla doslova trnitá, kvůli zájmům mnoha stran, avšak dnes Indonésie oficiálně nevystupuje s územními nároky na timorskou část ostrova. Takže jeho existenci nikdo nezpochybňuje a vznikl, v konečném výsledku, na základě konsenzu mezi všemi zainteresovanými stranami.

Od: Daniel Vesely

Daniel Vesely — Thu, 03 Apr 2008 15:10:31 +0000

ad Vychodni Timor
No indonesie si na nej brousila zuby dlouho, a ani po 25 genocidy lid tohoto naroda nezlomila a uskutecnilo se referendum (kdy podle p. Klimy z UHK byly cesty k volebnim mistnostem lemovany kopimi s napichnutymi hlavami, aby obyvatelstvo zastrasily jit k volit) v kt. se jednoznacne vyslovili pro nezavislost. Jde i o nabozenskou a kulturni odlisnost muslimska indonesie vs krestansky Vychodni Timor, kt. je zaplnen „anonymnimi krizi“ na pamatku, tech ktere Suharto zmasakroval

Od: Jirka Just

Jirka Just — Thu, 03 Apr 2008 14:36:58 +0000

pro paní Malíkovou 2
Znamená to tedy, že stát jako subjekt mezinárodního práva a systému může vzniknout nezávisle na řešení centrální vlády, ale následkem rozhodnutí skupiny státu, které tím třeba mohou pragmaticky sledovat své cíle? Tím pádem (záměrně napíšu extrémní případ) by se frankofonní země mohly dohodnout a uznat nezávislost Quebecu, nehledě na postoj Ottawy.

Pochybuji, že toto je řešení vzniku států z nepřiznaných (de facto existujících) republik či sporných území usilujících o nezávislost.

Od: Jirka Just

Jirka Just — Thu, 03 Apr 2008 14:36:27 +0000

pro paní Malíkovou 1
U všech Vámi uvedených států na konci stál souhlas původního státu, z jehož útvaru vystoupily. Srbsko, jakožto právní nástupce Jugoslávie nemá žádné územní nároky vůči Chorvatsku, stejně jako Bangladéš se těžko znovu stane Východním Pákistánem, protože současný Pákistán tento odtržení své části přijal (faktor vzdálenosti). Takže zde konsenzus existuje. Stejným příkladem je i Eritrea nebo Východní Timor.

Ale co se státy, kde takový konsenzus mezi oběma stranami neexistuje? Příkladem může posloužit Abcházie nebo Jižní Osetie? De facto tyto republiky splňují formální znaky státu, avšak de iure neexistují. Gruzie považuje tyto státy za součástí svého území. A k tomu směřuji celou dobu. Jak řešit tento problém?

Co se týče Kosova, tak v srbské ústavě je obsaženo, že kraj je součástí Srbské republiky. Jak tento fakt anulovat? Pouhým řešením určité skupiny vnějších aktérů? To znamená zásadní popření vestfálského systému a práva státu na teritoriální celistvost.

Od: Edita Malíková

Edita Malíková — Thu, 03 Apr 2008 12:51:35 +0000

To Jirka Just 2
Nemyslím si, že vznik státu secesí musí být podmíněn oboustranným souhlasem států. Co třeba secese Bangladéše od Pákistánu ( Pákistán souhlasil?) nebo secese Chorvatska od SFRJ? Přeci nelze tvrdit, že se nejednalo o secesi anebo že k této secesi došlo na základě oboustranně vysloveného souhlasu.
Pokud stát X už jednou vznikl a je suverénní, tak již není součástí státu Y a nic na tom nezmění fakt, že jej stát Y odmítne uznat. Jak jinak vysvětlit, že Kosovo už uznalo více než 30 států včetně USA a většiny velkých států EU? Současně platí, že ozbrojený útok jiného státu (to znamená i státu Y proti nově vzniklému státu X) proti jeho území nebo jeho politické nezávislosti by byl považován za agresi, kterou mezinárodní právo zakazuje. Co přesně míníte termínem „nepřiznaná republika“? Uznání státu X ze strany státu Y je stejně platné jako uznání ze strany kteréhokoliv jiného státu . Také platí, že mezinárodní společenství s ohledem na mezinár.právo již nemůže subjektivitu státu X upřít.

Od: LOJR

LOJR — Thu, 03 Apr 2008 07:53:33 +0000

Rudý Danny tady ze sebe zase dělá pitomce.
Když už ten lumen tak vytrvale používá šlechtické tituly, nevíte někdo, proč pořád dělá z knížete „hrabátko“? Ale nejvíc mne rozesmála jeho reakce na Editu Malíkovou. On ví o mezinárodním právu asi tolik, co by se komárovi hravě vešlo do oka, ale s její interpretací „nesouhlasí“! To je pro nás všechny fakt cenná informace. Díky. 🙂

Od: Daniel Vesely

Daniel Vesely — Wed, 02 Apr 2008 21:59:28 +0000

Pani Malikove
Ackoliv s vasi interpretaci nesouhlasim, tak vam ji ani neberu. Co eticky aspekt veci. Chcete , aby byla mezinarodna uznana vlada, jejiz premier (bo boku dalsich) primo naridil provest stovky vrazd etnickych Srbu, jejich unosy a podle poslednich zjisteni haagske zalobkyne Pontiove byly desitky mladych unesenych Srbu pouzity na organy a nasledny kseft s nimi, zatimco tito nestastnici umirali v agonii?

Co narkoobchod, obchod s ZENAMI(!), zbranemi, etnicke cistky, vrazdeni tisicu (i Kosovanu(!)) atd. za ktere je zodpovedna UCK, jejiz vyznamnym predakem byl Thaci, tedy kosovsky premier???

Takovou zrudu bych s gustem nakopal do prdele, jenze hrabatko a dalsi politicti tajtrlici s nim budou travit prijemne hodiny konverzace a pracovni vecere…