[http://sikora.blog.respekt.cz/c/26532/Jiz-vzhuru]

Mladší generaci estébákům není co závidět, opravdu nezávidím ani jim, ani nikomu jinému. A jim opravdu není co závidět.

Milý Martine, nevím, jestlis to postřeh, ale já jsem křesťan a s desaterem naprosto nemám žádný problém.

Prof. Vopěnka sliboval, že napíše v čem byla ideologie komunismu chybná, ale pak to přešel s tím, že už to je všeobecně známo. Zřejmě ne tak zcela a formulovat, si myslím, to asi přeci jen měl.

Dle mého názoru byl „problém“ v tom, že to bylo celé postaveno na nepravdě (resp. lhaní) a na krádeži.

(V obou případech to bylo proti DESATERU – ale to nepokládám za hlavní – ve smyslu byla to zkušenost, z níž se lze poučit.
Za horší ale považuju to, že to „nefungovalo“.)

Zkušeností tedy je, že křivě svědčit proti druhým a krást (majetek, půdu, i jen smysl života, ideály, myšlenky atd.) lidem, kteří k tomu co vlastnili měli a mají svůj vztah, je ŠPATNĚ.

Než o společenském uspořádání je spíše o úctě a respektu k lidem.

Z rozhlasu se ozval hlas s následujícím sdělením občanům České socialistické republiky:
„Na shromáždění u příležitosti 90. výročí Velké říjnové socialistické revoluce promluvil generální tajemník ÚV KSČ a prezident republiky.“

Soudružky a soudruzi, dámy a pánové, vážení hosté.

Sešli jsme se zde, abychom si připomněli událost, která ovlivnila celé dvacáté století. Před devadesáti lety nám výstřel z Aurory ukázal cestu. Cestu socialismu, míru a budoucnosti pro náš těžce zkroušený lid.

Uplynulých devadesát let nebylo jednoduchých. Museli jsme se vypořádat s nepřízní osudu, s nacistickou okupací, museli jsme porazit buržoazii. I po té, co jsme konečně mohli začít budovat svou vzkvétající socialistickou vlast tak, jak nám ukázal soudruh Vladimír Iljič Lenin, museli jsme i nadále dokazovat, že bdíme a ochraníme naše zřízení proti různým zaprodancům a agentům ..

Zdeňku, já myslím, že můj odpor proti násilně (co jiného je zmanipulované, popř. když se to přese všechnu propagandu nepovede, opakované referendum?) vytvářenému nadnárodnímu státu je zcela v souladu s mým celkovým pohledem na svět. Ostatně už před těžkými desítkami let předpovídali anarchokapitalisté vznik Světového státu. K čemu jinému spěje evropská integrace? Zatím ještě pořád existuje možnost hlasovat nohama, jakkoliv je to složité a nepříjemné. Ve Světovém státě už nebude kam uprchnout… Příznačný je i nátlak Evropského svazu, ale i dalších velkých států na tzv. daňové ráje. Jako kdyby to ani nebyla suverénní území. Jako si každé suverénní území nemohlo svobodně volit své daně a zákony. Zcela protichůdné principy: secese proti integraci.

tvému obdivu k „mladých rudochům“ nerozumím…

Už na svém blogu (o radaru) zmiňuji, že dnes i mladí komunisté (alespoň ti, s nimiž jsem se bavil já) připouštějí, že to byly i americké zbraně, které bývalému Sov.svazu umožnily vyhrát 2.sv.válku.

Co Rusové prohráli a co vyhráli, nehodlám řešit. Pro mne jsou to lidé, jako všichni jiní a jako takové je respektuji jako svébytný a zcela legitimní a autonomní národ.

Loni jsem se bavil s mladou Ukrainkou. Dokonce mi říkala, že jim ublížili Rusové mnohem více než nám. I přesto je však vnímala lidsky a s úctou. Nemám potřebu se vysmívat ani Americe, ani Rusku.

Milan Kovár: Jistě, v tom souhlasím. Každé nechtěné opomenutí o nás vypovídá. To je jedna věc. Druhá je, že se opomenutí napravilo. Bylo by přeci divné chtít po Němcích, aby všude fedrovali Poláky nebo Rumuny, stejně jako jsme sebestřední my, vnímá sebe důležitěji než kohokoli jiného i každý další národ, každý z nás. Třeba Šuta 🙂

starej me2d: Stopro souhlasím!