Může se vám to líbit, nebo můžete skřípat zuby. Americký radar v Brdech stát bude. Státní sekretářka Spojených států Condoleezza Riceová přiletěla do Prahy, sešla se se svým českým kolegou ministrem Schwarzenbergem a podepsali dohodu o zřízení radarové základny v Česku.
Ivane, jdi domů!
A to je dobře. Topolánkovo srovnání radaru s kdysi odmítnutým Marshallovým plánem je sice poněkud přehnané, na druhou stranu je jistě možné tento krok Česka srovnávat s dosažením dospělosti u dítěte. Už si jenom nehrajeme na "my bysme taky mohli, kdyby", ale už i my můžeme.
A je to dobře i z jiného důvodu. Ruskou rozvědkou řízená sociální demokracie přes odpor svého načalnika pozvala do Prahy moskevského generála Jevgenije Bužinského a ten nám vzkázal, že si kremelští páni radar v Česku nepřejí, ale prý nás nebudou nijak strašit. Stačilo podepsat smlouvu a bum: prý z technických důvodů k nám přestala téct ropa z Ruska.
Víme, jak se dá soudruhům z říše zla věřit. Pravda, když jde o lámání chleba, Amíci dokáží být Rusáky bez dvou za dvacet, přeci jen se jim dá věřit víc, než našim slovanským bratrům. Nikdy jsme nepatřili do Asie a rozhodně není důvod, proč bychom se do ní měli zase cpát. Ivan, go home!
Jiří, jdi domů!
Ani Chytrá horákyně Boženy Němcové by to nezvládla šikovněji. Čunek bral úplatky! Ale nebral, to jsou pomluvy! To i ono se ozývá ze všech stran. Obviněný ministr se prý nemá čeho bát, ale k soudu radši nejde.
Kolotoč vládní korupční aféry už vlastně nikoho nezajímá. Odhalení neodhalení, se kterým se nyní vytasila kancelář Kroll, tak skvěle zapadá do českých kocourkovských tradic: vicepremiér Jiří Čunek je nevinný. Jednoznačně to sice z ničeho nevyplývá, podezřele dlouho utajovaná zpráva auditorů navíc byla postavená na neúplných dokumentech (sedm set listů vyšetřovacího spisu se ztratilo zcela jistě jenom náhodou), ale hlavně že teď vládní šéfdiplomat Schwarzenberg nemusí odstoupit.
Nebo musí? Čert ví. Ještě před pár dny se v kuloárech prý šeptalo, že v Čunkově kauze to děsně smrdí, zničehonic ale jakoby Jirka Čunek byl nejsvětější ze všech svatých.
Ruka ruku myje. Čekali jste, že to dopadne nějak jinak? Já tedy ne. Jen si lámu hlavou, proč do toho kníže Karel investoval tolik peněz. Nebo někdo další investoval za něj, aby se na nic nepřišlo?
Martine, jdi domů!
Už to není vlastně důležité, ale do třetice souhrnu událostí minulého týdne pěkně zapadá další dění v cirkuse Zelených. Rozhádané děti si dlouho hrály na písečku s bábovičkami, až to největší z děcek Martina Bursíka přestalo bavit a postavil si jedenáct nových krásných bábovek, kterými chce na podzimním stranickém sjezdu hloupější děcka trumfnout.
Mně je zelená pidistranička ukradená už dávno. Nejspíš i většině voličů, z různých anket vyplývá, že v její úspěch v příštích volbách už moc lidí nevěří. Možná by bylo nejlepší, kdyby se všichni zbývající zelení svorně vzali za ruce a vypravili se ke strejdovi Paroubkovi. On by je krásně vydezinfikoval v bazénu plném sava a pak by jim přidělil nějaký veledůležitý úkol. Pro začátek by třeba mohli dohlížet na to, aby zklamaní spolustraníci svoje legitimace netrhali někde v lese a neznečišťovali tak přírodu.