Reklama
 
Blog | Zdeněk Fekar

Brňáci mě převezli!

Nedá mi to. Takřka v přímém přenosu se musím svěřit, jak mě v jihomoravské metropoli převezli. Nejdřív to vypadalo bezmála jako skandál roku, nakonec ale musím smeknout. Nečekejte ale žádné zásadní odhalení, spíš docela obyčejný příběh jednoho obyčejného dne.

Stalo se to v noci ze soboty na neděli. I když… v noci? Začal mi poslední semestr studia v Brně. Po přednáškách jsem dal láhev vína s jednou kamarádkou a když příjemný večer skončil, bylo na čase vydat se z České tramvají na kolej. A jéje! Nějaká výluka. Vystoupil jsem na Skácelově ulici, že tady počkám na první noční autobusovou linku 93. A měl jsem štěstí, měla přijet za sedm minut.

Malá odbočka: noční režim začíná v Brně o dvě hodiny dříve, než v Praze. Noční spoje tady vyrážejí do ulic už po jedenácté, zatímco v Praze teprve kolem půlnoci či spíše jedné hodiny.

Můj "noční" autobus měl odjíždět ve 23:09 hod. A skutečně, s tříminutovým zpožděním dorazil. K nejen mému údivu kolem zastávky profičel, jako by na stanici nebyl jediný cestující. Pravda, byl jsem po dlouhém dni (musel jsem vstávat už o půl šesté ráno), celodenních přednáškách a s nevýznamným, ale přeci jen množstvím alkoholu v krvi docela unavený a těšil se do postele. Smůla! Naštěstí další spoj měl přijet zhruba za dvacet minut, to se dá vydržet.

Nedalo mi to. Zatímco ostatní nadávali, vytočil jsem číslo dispečinku Dopravního podniku města Brna. Jen co se automat vyřádil (chcete-li si stěžovat, zvolte 4), dostal jsem šanci mluvit s dispečerem.

Notně naštvaný jsem mu vylíčil situaci. "Jojo, prověříme a v pondělí si můžete stěžovat," zněla zhruba jeho reakce. To mě pěkně vytočilo. "To mi bude platné, pane. Máte tady pěkný bordel. To je v Brně normální?" Málem jsem měl na jazyku "to by se v Praze nestalo". Ale nechtěl jsem dispečera hned naštvat. Byl slušný a snažil se. "Copak nedokážete zjistit, co se děje? Vezmu si taxík a nechám vám ho proplatit!" snažil jsem se vytřískat z něho pohodlnější dopravu.

To sice neprošlo, ale slíbil, že řidiči zavolá, zjistí, co se děje a ještě se mi ozve.

Nevěřil jsem, že se vůbec kdy někdo ozve. Naopak jsem přemýšlel, jestli si nakonec nemám vzít toho taxíka (ze Skácelky to není tak daleko), když v tom "crr crr", zvoní mobil. "Dobrý večer, tady dispečink. Tak se to vysvětlilo… Řidič se pro vás vrátí," slyšel jsem ve sluchátku.

Nevěřil jsem už tuplem. A vysvětlení? Pana řidiče zmátla výluka a tak zastavil trochu jinde. Nicméně skutečně neuplynulo víc než pár minut a třiadevadeátka si to přifrčela na stanici extra pro mě a ostatní cestující.

Splést se může každý. Důležité je, když chybu uzná, omluví se a napraví nedostatky. Klobouk dolů před Brňáky. Tak nevím. Tohle by se v Praze asi vážně nestalo.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama