Reklama
 
Blog | Zdeněk Fekar

Ještě někdo nechápe, proč potřebujeme radar proti Rusku?

Dva diktátorské režimy: Rusko a Čína. A přesto tak jiné: jeden dosud primitivní bez jakéhokoli ohledu na lidi, druhý přes všechny výhrady lepší než dříve. Příliš velká zkratka? Ale ne. Shodou okolností se Rusko i Čína ve stejné době dostaly na titulní stránky světových deníků. A třebaže oběma zemím vládnou "bratrské" principy, jejich image se liší jako nebe a dudy.

Kritiky předem ujišťuji, že si jsem vědom toho, že formálně je Ruská federace demokratickou zemí, zatímco Čínská lidová republika komunistickou diktaturou. Jen se mi zdá, že ve skutečnosti jsou póly zcela na opačné straně.

Tak předně, brutální chování ruské administrativy proti maličké Gruzii se nedá nijak omluvit. Nemá smysl je ani odsuzovat. "Rusko je agresivní stát, vždy bylo, a pochybuji, že se někdy změní. V boji proti němu je proto nutné za prvé počítat s nejhorší možností, za druhé zapomenout na jakýkoliv sentiment a jednat čistě racionálně," napsal už počátkem května autor vystupující pod jménem Finrod Felagund na serveru Nekorektně.com.

Přestože jsem původně byl sice pro radar, ale i referendum, dneska jsem jedině rád, že radar máme. A nikoli proti Íránu, což je zjevně nesmysl, ale proti Rusku. Nechtěl bych, až se to generálům v Kremlu zlíbí, zažít to, co nyní Gruzínci, které se ruská vláda snaží srazit na kolena a donutit k poslušnému návratu pod křídla ruského impéria.

Co Rusko předvádí v Gruzii je skutečně nechutné. Vůbec nehodlám zpochybňovat, že gruzínská administrativa má svoji část másla na hlavě. Jistě. Přiznejme si ale už jednou provždy, že s ruským primitivismem nemáme nic společného a že opravdu patříme do západní sféry světa. I sebehloupější George Bush je lepší, než uhlazený Dmitrij Medvěděv schopný bez mrknutí oka nechat vybombardovat místa, kde nemá co dělat.

Jsem rád, že se Rusko dočkalo světového odsouzení a naopak Gruzínci se těší ze světové solidarity. A stydím se za českého šéfa legislativní rady vlády Cyrila Svobodu, který předvádí typickou připosranost naší politiky: "Podpora pěti nových zemí Evropské unie je neuvážená," vyjádřil se Cyrilek na adresu Poláků, Ukrajinců, Lotyšů, Litevců a Estonců, kteří řekli jasné ne ruské agresi. Táhni do Ruska, chtělo by se vzkázat Svobodovi. Copak militantní chování Rusů je uvážené?

Východněji od Kremlu probíhá olympiáda. Nejsem z toho nejšťastnější, určitě si olympijský výbor mohl troufnout méně myslet na byznys a více na souvislosti. Ale budiž. Olympiáda je v komunistické Číně. Ať žije komunistický olympionismus!

Ale přeci jen je mezi Ruskem a Čínou značný rozdíl. Zatímco ruští mocní pořád jenom bezohledně plení, současné čínské vedení je lepší, než cokoli v posledních desetiletích Číňany potkalo.

Chápu, leckomu to bude dělat problém. Ale zamyslete se. Nekulturní revoluce Mao Ce-tunga byla opravdu krvavá. Nelítostná. Člověk v Číně nikdy neměl velkou cenu ani v minulosti. Asi ani dneska.

Ale přeci jen se hodně mění. Lidé sedí v base (za něco, co by je dříve stálo krk), jste Američan a potřebujete pro svoji fabriku pozemky? Místo je vaše, co na tom, že zde žijí stovky lidí. Čínské úřady domy nemilosrdně srovnají se zemí, občany vystěhují… ale samozřejmě je odškodní, nikoli zbičují za jejich opovážlivost, jak by se asi stalo dříve. A že čínská média nesmějí psát o všem? To je pravda. Jenže dříve umíraly miliony lidí, dnes se jenom o minulosti nesmí psát.

Přiznám, zní to otřesně, ten poslední odstavec. Daleko lépe to popsal v reportážním komentáři Dan Hrubý v posledním Reflexu pod názvem Čínské opojení (článek na netu najdete až od čtvrtka, Reflex totiž aktuální vydání nezveřejňuje). O číně však poslední dobou hodně přemýšlím a je asi jasné, že zatímco Rusko se čím dálo víc zavrtává do minulosti, Čína se sice pomalu a bolestně, ale přeci jen posunuje do jednadvacátého století.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama