Reklama
 
Blog | Zdeněk Fekar

Los v Oslu: belgický Skandinávec

Útulný restaurant na pražských Vinohradech je pěknou ukázkou, jak důležité jsou malé detaily. Potenciálně vynikajícímu podniku kazí hodnocení právě drobnosti. I přesto ale doporučuji, pokud si rádi s přáteli povídáte u jídla v příjemném prostředí.

Restauraci najdete kousek od náměstí Jiřího z Poděbrad. Uvnitř najdete dva světy: světlejší dolní palubu, nebo intimnější klubové prostředí horní paluby. S kamarádem jsme si vybrali horní část v přízemí. Dřevěné obložení, decentní látkové tapety a červeně vymalované zdi připomínají klubový interiér kdesi v Anglii.

LOS V OSLU

Perunova 17, Praha 3
www.losvoslu.cz

pivo ***
jídlo ***
obsluha ****
prostředí *****
WC *****
celkové hodnocení ****

z nápojového lístku:

Reklama

Staropramen 10° 28,-
Stella Artois 38,-
Mattoni 0,3 l 28,-
Fernet Stock 45,-
Becherovka 45,-
Rum Božkov 45,-
Slivovice Jelínek 55,-
Škála hodnocení je od jedné do pěti hvězdiček. Hodnocení podniků se skládá ze známky vyjadřující kvalitu piva a jídla, pohotovosti, ochoty a jednání personálu, prostředí či atmosféry restaurace a zvlášť hodnocené úrovně toalet.

Navzdory tomu má ale Los v Oslu pověst skandinávské restaurace. Chápu, že severská nabídka je podstatně chudší, přesto mi ale přijde trochu schizofrenní, že tady najdete široký výběr piv… nikoli norských, švédských či třeba dánských, ale z Belgie.

Kamarád zvolil klášterní tmavé pivo Leffe, já zůstal raději u českého Staropramenu. Leffe je proslulé unikátní pivo, chutnalo skvěle, smíchovská desítka nezklamala proti standardu, chutnala jako pivem ochucená voda. To není výhrada na adresu restaurace, mnohá česká piva ztratila svoji chuť příchodem zahraničních kolosů.

Co k jídlu? Přiznám, že jsem si původně přišel s kamarádem spíš popovídat a hodlal jsem se odbýt nějakým nakládaným hermelínem nebo jinou chuťovkou, ale nabídka jídelníčku mě přiměla změnit názor.

Ryby mám rád, volba byla jasná. Objednal jsem si norský rybí kastrůlek (grilované kousky tresky a lososa s tomatovou rýží a sýrem) za 198,- korun, kamarád si poručil pikantní gulášek z panenské svíčkové v rozpečené chlebové kůrce, za 185,- korun.

Bohužel, gulášek u Losa v chlebu nepodávali. Neměli ho, tak jako náhradu nabídli obyčejný opečený chleba. To se jistě může stát, na druhou stranu si řeknete, jestli se to nestává moc často. Na obyčejný guláš s chlebem si tady účtují přehnaně vysokou cenu.

Norská pochoutka vypadala lákavě. A také mi docela chutnala, i když tomatovou rýži bych si představoval víc s rajčaty než s protlakem. Rybám chyběla jakákoli výraznější chuť.

Kdykoli hodnotím restauraci, nehledím jenom na to, jak mi chutnalo, ale také, jak se mi tam líbilo a jak se o nás staral personál.

Kdybych měl u Losa hodnotit jenom kvalitu jídla, nedal bych lepší než průměrnou známku. Možná jsme měli jen smůlu, možná ne: na webu najdete spoustu článků, kde podnik jedni vyzdvihují a jiní zatracují. Zdá se, že tady pravidelně kolísá z vrcholu dolů a naopak.

Navzdory četným negativním hodnocením, která jsem si vygoogloval, musím ocenit vynikající obsluhu. Málem bych dal pět hvězdiček, nebýt těch nešťastných detailů: například dlouhé čekání na příbor, po jídle jsme si občas připadali jako „u suchánků“ a terminál pro platební karty, který funguje jen na čipovky mi taky moc vstřícně nepřipadal. Ale jinak dlužno uznat, že se o nás slečna či paní starala docela dobře a hlavně, její milý úsměv nepůsobil jako nacvičené nucené gesto.

Každopádně jde o restauraci, kterou stojí za to navštívit. I přes dílčí nedostatky tady najdete pěkné prostředí i ojedinělou nabídku. Sám počítám s tím, že se rozhodně ještě někdy vypravím zkontrolovat, jak si skandinávsko-belgická hospůdka vede.