Reklama
 
Blog | Zdeněk Fekar

Nothing else matters

Běží právě v televizi a snaží se nás přesvědčit, že když si ho vychutnáváte, na ničem jiném už nezáleží. Ať si malé dítě klidně málem shořelo v plamenech! Cynické a egoistické... I když jde jenom o reklamu. Jenže právě tak fungujeme, i když jde o vážnější věci.

Nothing else matters. Magnum. Mně může být hnusný a předražený nanuk ukradený, dávám přednost zmrzlinám pro český jazyk stvořeným. Přesto mě tahle reklama hned něčím zaujala.

Hezká holka brouzdá centrem. Sleva oblečení 99 % s ní ani nehne. Sympaťačka. Telefonující obr ji nepřekvapí ani nevyděsí. Odvážňačka. Hasič vyskočil z hořícího domu, zachránil dítě… Co všechno se mohlo stát, jen si to představte. Jiná křehká dívka přirozeně omdlí. Naší hrdince je to jedno. S kým víc sympatizujete?

Přesně nad tím jsem přemýšlel, zatímco se mě snažili přesvědčit, že "když si vychutnáváš Magnum s poctivou vrstvou křupavé čokolády, na ničem jiném už nezáleží", když jsem poprvé, podruhé… viděl nový spot prodávající superzmrzku od Unileveru.

Přiznám, mě se to nejdřív zdálo nechutně cynické. Vážně je zmrzlina důležitější, než lidský život?

Nejsem tak úzkoprsý. Jasně, reklama musí hrát s nadsázkou. Jenže také by měla znát svoje hranice a vyvolávat potřebné emoce.

A v tom to asi je! Uznejte sami: kdyby si ta slečna vychutnávala zmrzlinu v nějakém sterilním sladkém prostředí, nevšimli byste si toho. Jenže nadřazení zmrzliny nad cokoli dalšího nepřehlédnete.

Podle teoretiků prý existují dva pohledy na to, jak na nás reklama působí. Jedna teorie říká, že čím víc nás reklama podráždí, tím více nám znechutí propagovaný výrobek. Na první pohled velmi logické: z toho také vycházela moje prvotní reakce.

Jenže překvapivě existuje studie pánů Davida A. Aakera a Donalda E. Bruzzoneho, podle kterých každá kontroverze je dobrá. Zjednodušeně jde o to přitáhnout pozornost, potenciální spotřebitel si značku zapamatuje a sám si už přebere, zda si ji nekoupí či spíše koupí, když už si ji pamatuje.

V reklamě to nejspíš funguje. Magnum nemám rád, ale jak vidíte, pár dní jsem o tom spotu přemýšlel.

Není to nějak podobně i v normálním životě, tedy že vyhrává ten, kdo nás více ukecá, než ten, kdo pro nás opravdu více udělá? A neříká staré přísloví, že je nám bližší košile než kabát, čili nás víc zajímají naše vlastní záležitosti, než věci týkající se druhých?

Magnum snad ví, co dělá. Naše škodolibost a sobectví v nás spolehlivě zafungují, a tak kdo má tuhle zmrzlinu rád, s chutí si ji poběží hned koupit. A mimochodem, víte, že značka Magnum letos slaví dvacáté narozeniny?

Jestli jsem někoho otrávil titulkem a nesnesitelností světa reklamy, malá tečka na závěr. Nothing else matters ještě jednou, ale tentokrát… Metallica.

Reklama