Ty argumenty by byly srandovní, kdyby je nepapouškovali vzdělaní lidé, kteří je navíc myslí vážně. Televize Nova nás změnila směrem k povrchnosti a primitivismu, přitom prý se na ni nikdo nedívá, protože všichni sledují druhý kanál státní televize.
Co Nově vytýkáme? Že jako první přišla s nebezpečným infotainmentem, směsicí zábavy a zpravodajství, že její první král Vladimír Železný kul pikle s politiky a nedodržel literu licence a že kvůli prohrané arbitráži všichni dohromady tratíme desítky miliard korun.
A jaká je skutečnost? Dávno před Novou jsme tady měli záplavu nejrůznějšího braku, navíc infotainment je dobový trend, někde možná silnější a jinde méně, nicméně cokoli zabere jen tehdy, když jsou lidé naladění novoty přijmout. Češi zjevně byli. Železný byl na startu Novy spíš mimořádně schopný manažer, než podvodník, jakýžto cejch mu později jeho nezvládnuté čachry vynesly. Že jako soukromý podnikatel využíval všeho ve svůj prospěch, a tedy i poklonkování politikům? No a? Není o to horší, když stejně devótně poklonkuje partajím šéf veřejnoprávní televize? A na koho jiného než na stát se zlobit, že nedokázal vyhrát arbitrážní spor? Co je to pár miliard v mnohonásobně větší díře veřejných rozpočtů?
To jen tak pro zopakování. Copak ale bulvarizace je vážně jen výsadou Novy nebo Blesku?
Vezměte si k ruce pár posledních výtisků týdeníku Respekt. Co třeba aktuální obálka pohrávající si s logem Mattoniho minerálky? Je to skutečně seriózní zpravodajská ilustrace, nebo tak trochu brnkání na temnou strunu v nás? Já bych třeba pod takovým obrázkem čekal seriózní ekonomický rozbor krachující fabriky na minerálku, ne ale náznaky, že by majitel soukromé továrny nutně měl cpát peníze do státem zanedbaných památek. Nebo co třeba kauza Milana Kundery? Jistě bylo více času na materiálu zapracovat, dát jej lépe do souvislostí, pečlivě jej vyfutrovat… Jenže bomba se lépe prodává, než nudný polovědecký článek.
Pětina dospělé populace v Československu v osmdesátých letech byla členy komunistické strany. Tedy zhruba každá druhá rodina podporovala bolševika, byť jen pasivním držením stranického průkazu. Že se to muselo kvůli kariéře, že to jinak nešlo, že by se děti nedostaly na vysokou? Ale jděte! Pohodlné výmluvy těch, kterým to vyhovovalo. V osmdesátých letech už se tolik lézt do zadku komunistům nemuselo. Co by se asi stalo, kdyby mamka nebyla vedoucí odboru, nebo taťka nešéfoval oddělení?
Ale dejme tomu, že za bolševika jsme nic nemohli. Co se stalo, jen co se otevřely česko-rakouské hranice? Tisíce Čechů vtrhly do Vídně, to ano. Kolik z nich myslíte, že zajímal Hofburg, svatoštěpánská katedrála nebo Schönbrunn? Správně, skoro nikoho. Většina z nás se vrhla ke stánkům s levným elektrem nebo výprodejovými hadříky.
Já nikoho neodsuzuji. Jen mi přijde odporné nevidět skutečnost a pokrytecky lhát o škodlivosti importované nepřátelskou Novou.
Ta nám přitom celou tu dobu jenom nastavuje zrcadlo.