Reklama
 
Blog | Zdeněk Fekar

Sůl nad zlato 2 aneb Být premiérem je nade vše?

Manželce říkal, že už je všechno jako dřív, že ji má rád a že je pro něj rodina nade vše. Svému synovi říkal, že on je jeho nejlepší taťka na světě. Milence něžně šeptal do ouška, že by pro ni snesl modré z nebe a rozhodně jí nechce ubližovat. Lhář jeden! Mohlo by nám to být jedno. Kdyby i nám všem nesliboval krásnou, demokratickou, spravedlivou a nezkorumpovanou vládu. Premiér Mirek Topolánek.

Že je falešný a prázdný, to už víme dlouho. Že lže jako když tiskne, jsme se poměrně nedávno přesvědčili víc než dost. Od včerejška tento člověk stojí podruhé v čele vlády, jejíž budoucnost plave na velmi vratkých základech.

Je to snad ta nejhorší zpráva za posledních dvanáct měsíců. A to přesto, že jsem modrým ptákům v loňských volbách dal hlas. Nemohl jsem tušit, že v jejich čele je hňup ještě větší, než přítel Jiří ze spolku oranžové růže.

Ale ať. Skoro tři čtvrtě roku trvající bezvládí krásně ukázalo, že vládu země vlastně k ničemu nepotřebuje a přesto všechno funguje bez problémů. Topolánkova vláda dřív nebo později padne a vzhledem k aparátnickému stylu řízení se dá čekat, že možná dřív, než později. Ani hejno krkavců, které se sneslo na prezidenta pro jeho trefné vyjádření, nemohlo zakrýt, že Topolánek prostě dobrým premiérem nebude. A jeho krachu ostatně nejspíš pomůžou jeho vlastní spolustraníci: i navenek je vidět, jak uvnitř partaje zuří válka kariéristů.

Vážně je být premiérem nade vše?

Po pravdě, česká politika mě poslední dobou moc nezajímá. Připadá mi stejně významná, jako handrkování pavlačových bab kdesi na Žižkově. To ostatně možná bylo i zajímavější, dnes už to známe jen z film pro pamětníky.

Čemu však nerozumím je lidský rozměr celé tragédie. Jaký asi ten Topolánek je, když dokáže vyměnit pofiderní slávu a moc za skutečné hodnoty? A tím vůbec nemyslím, že je něco špatného na tom, když se manželství rozpadne či když si ženatý chlap najde milenku. Copak ale v sobě nemá ani kousek lidskosti?

Asi je jasné, že manželé Topolánkovi si nerozuměli už dlouho, jen to úspěšně před veřejností tutlali. Přesto si říkám, jak asi bylo paní Topolánkové, když s ní její muž zacházel jako s onucí? Jeden den jí slíbí, že už bude všechno v pořádku, druhý den ji odkopne jako použitou ponožku, protože už se mu nehodí do krámu. Ostatně, jak jí ještě pořád je, když jí ani její vlastní manžel není schopný do očí říct: Už tě nechci ani vidět, a zbaběle to za sebe nechá přetlumočit vládního mluvčího?

Úplně stejně se jistě cítí paní Talmanová. Moralista by jistě řekl, že si za všechno může sama, měla vědět, do čeho leze, když si začáná se ženatým chlapem. Moderní člověk ale namítne: že je ženatý je problém Topolánka, jistě své nové přítelkyni nejspíš tvrdil, že to s manželkou už brzo skoncuje. Ať tak či jinak, určitě premiérova milenka nečekala, že se stane mediální superstar. Což tak trochu její chyba je, vzhledem k její vysoké veřejné funkci, jenže nevíme, co všechno jí šéf strany nalhával.

Ženské se z trablů nakonec nějak oklepou. Komu asi nejvíc ublížil Topolánek, je nejspíš jeho syn. Až za tři měsíce druhá Topolánkova vláda zkrachuje a po půl roce Bém Topolánka sesadí i ze stranického trůnu, co mu zbude? Nic. Říkám si: opravdu tak moc stojí za to být premiérem?

Kdo lže, ten i krade

Staré lidové rčení dává do souvislosti lež s krádeží. Jistě ne neprávem. O premiérovi zatím víme s jistotou jen, že lže. A brilantně ostošest! V soukromí se ale v případě tří osob už dopustil i krádeže toho nejcennějšího.

Vyznávám pravidlo, ať si každý dělá, co chce, když tím jiným neškodí. Potíž je, že premiér svými osobními problémy škodí celé zemi. Sledujme jej bedlivě. Když nám doteďka bezostyšně lhal, uvidíme, co se bude dít dál…

Reklama