Co mě ale zaujalo daleko víc je výsledná podoba třetí série
soutěže. Zdá se mi klidnější, učesanější, pohodovější… těžko říct,
jaké adjektivum je nejtrefnější. Jedno je jisté: Nova si teď zbytečně
nehoní triko pořádáním bombastických veleakcí, spíše se zaměřila na
poctivou zábavu pro co nejširší diváckou obec. Skoro by se chtělo říct,
že jde o pořad pro celou rodinu.
Taková strategie ale byla dříve vlastnější konkurenční Primě.
Ta naopak ve snaze dohnat a předehnat svoji úspěšnější konkurenci
jakoby v poslední době naopak kopírovala dřívější světáckost své
zkušenější sestry. Přes úspěch některých pořadů ale celkový dojem
vyznívá spíš v primácký neprospěch.
O čem ale není sporu, že Leoš Mareš v roli moderátora Superstar
je opravdu super. To musí člověk uznat i když nepatří zrovna k jeho
obdivovatelům. Narozdíl od předchozích dvou moderátorských dvojic je
autentičtější, živější, empatičtější – jeho výkon je prostě hodně
profesionální a zároveň hodně lidský. Není divu, že ho teenageři, či
spíše teenagerky, tak berou.
Od Novy to bylo moudré rozhodnutí. Jediný moderátor se
samozřejmě víc nadře, když na něm stojí doslova veškerá komunikace, na
druhou stranu právě proto si také nemůže dovolit cokoli odbýt v
očekávání, že to zvládne jeho kolega. Pokud to bylo vědomé rozhodnutí,
akcionáři se můžou těšit na tučnější dividendy, pokud sázka na Mareše
vyšla spíš náhodou, měli by se modlit, aby na Barrandově vládlo více
šťastných náhod.
Prima je to každopádně pro diváka: má se na co dívat. Málo prima je to ale pro Primu: divák se dívá, ale na konkurenci.
(Psáno pro Tramvaj Načerno)