Reklama
 
Blog | Zdeněk Fekar

Václav Klaus prvním prezidentem Evropské unie

Je lhostejné, jestli se Václav Klaus nakonec opravdu stane prvním evropským prezidentem. Rozhodně by si to zasloužil za všechno dobré, co možná paradoxně pro Evropskou unii vykonal.

A nemíním to ani trochu ironicky. Ještě před týdnem jsem měl chuť napsat, jak mě pan prezident obrovsky zklamal. Pro příliš velké zaneprázdnění jsem poslední týdny blog zanedbával a Václav Klaus mě pořádně převezl. Překvapil, ale víc než příjemně, ukázalo se, že to není jenom ješitný stařík, ale skutečný státník. To druhé je přitom nakonec podstatnější.

Konec dobrý, všechno dobré, řekl sice na adresu Klausova podpisu pod lisabonskou euroústavou Jiří Paroubek, kterého zrovna nemusím, ale tentokrát s ním nezbývá než souhlasit.

Všechny šarvátky a tahanice jsou za námi. Sám jsem sice velkým zastáncem Evropské unie a chcete-li to slyšet, i budoucí evropské federace, považuji ale za legitimní obavy těch, kterým je milejší iluze, že malý národní státeček uprostřed globálního světa je něco cennějšího.

Chápu, že se lidé bojí o svoji budoucnost, tím spíš, když někteří z českých Evropanů jako Jana Bobošíková, která obrovsky zklamala, neváhají v rámci politického boje sáhnout po lži a bezostyšně tvrdit, že Lisabon vlastně znamená nový Mnichov. Ostatně, se svými rodiči jsem na tohle téma svedl slovní při, věřili bobopropagandě: stačilo ale málo, přečíst si dokument a byl klid. Moje máma naštěstí když už se o něco zajímá, jde přímo ke zdrojům, nenaletí na kdejakou povídačku.

Reklama

Je tedy vlastně nakonec fajn, že Česko dělalo zagorku a handrkovalo se o to, zda podepsat nebo ne. Ústavní soud shledal, co bylo asi logické: když smlouva není v rozporu ani s německým, ani britským, ani francouzským a vůbec žádným ústavním pořádkem kterékoli evropské země, jak by asi mohla odporovat naší ústavě? Nicméně teď to máme černé na bílém a nemusíme si nikdy v budoucnu vyčítat, že jsme se snad lehce něčeho vzdali.

Na místě teď už není ani vyčítat prezidentovi, jak rychle smlouvu podepsal. Že chtěl čekat na verdikt ústavního soudu? No a? Není to snad v pořádku? Výklady se sice různili, jako hlava státu ale snad přeci jen nemusí spěchat s podpisem, když je byť sebemenší možnost, že by mohl být sporný. A že dneska podepsal až pár hodin poté, co v Brně vyhlásili rozhodnutí? Pane jo, to jsou ale směšné výhrady! Podepsal, to je podstatné!

Odpůrci strašili, že když Češi budou stát ratifikaci v cestě, Evropa nám ukáže. Vyhlásí snad válku? Zabijí prezidenta? Nebo nás rovnou vyloučí ze spolku?

Pan prezident to asi nezamýšlel, ale svým odkládaným podpisem krásně ukázal, že Evropa není totalitní instituce a nic neférového proti nám nepodnikla.

A i když to někomu může znít falešně, nakonec si našeho prezidenta opravdu zase vážím. Co bylo je lhostejné, podstatný je výsledek. A ten je výsostně státnický.

Vítejme v Evropě!

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama