Snad ze zařazení na homepage respektovaného blogu i z titulku mého textu je zřejmé, že se má reakce týká posledního textu Vlastimila Marka. Co jemu schází je dle mého názoru jen snůška zbytečných připomínek. Zbraní pak míněn jest tento text.
Bloggeři nejsou komunita
Kdysi dávno se zde objevil text Honzy Vurbse, podle něhož bloggeři z Respektu tvoří komunitu. Pochopitelně netvoří. Bloggeři by blogovali kdekoli jinde, jejich témata nikdo neřídí, a Respekt zřídil prostor pro blogy, protože je to v současné mediální vlně in a je pokaždé v byznysu nerozumné nerespektovat soudobé trendy.
To jen tak na okraj. Samozřejmě pozoruji, že zde jednotlivé autoři píší různě. Pro někoho je blog bezmála osobní deníček (dneska jsem nic nedělalal/a, bylo ošklivo, tak jsem se jen tak poflakoval/a), pro jiné nástroje politického/myšlenkového/komerčního boje (strana A je lepší než B, kdo neposlouchá hudbu z CX, nerozumí tomu), jiní celkem vytrvale píší o svých tématech a další kombinují všechny přístupy. Vše je v pořádku.
Není ale v pořádku vnímat tento blog jako nějakou komunitu. Můj názor. Na domácím notebooku kromě operačního systému nic není windows, produkty Mozilly či Open Office ale nepoužívám z nějakého rádobypříslušenství do komunity, ale prostě proto, že mi přijde nerozumné platit za něco desetitisíce, když totéž mohu mít zadarmo. K vyhledávání používám výhradně google, ač jsem o jeho tažení Polskem nedávno napsal odsuzující pamflet. Členem komunity googlemaniaků ale nejsem. I když jako marketér silně vnímám, že zákazníci chtějí někam patřit a že budování značky prostřednictvím pseudokomunit, jakými zákaznické kluby bezesporu jsou, je docela úspěšný model.
Nic víc, než že si píšu vlastní blog
Ale dost planých řečí. Jednou větou jsem chtěl říct: psát na blog.respekt.cz neznamená více ani méně, než psát si vlastní blog. Díky za každého věrného čtenáře, ale v zásadě mne ostatní spoluautoři nezajímají: nejsme jedna redakce, jsme jednotlivci, kteří publikují v jednotném prostoru. (Současně se omlouvám několika zdejším autorům/a autorkám, jejichž texty si pokaždé opravdu rád přečtu, ať jsou o čemkoli.)
Pan Marek tady publikuje poměrně intenzivně a dodnes neví, že existuje jakási soutěž o nejlepší texty týdne. Pan Marek se pohybuje na webu a čekal by, že mu vydavatel pošle doporučenou obsílku, aby jej o tom informoval. Copak všechny tyto informace nejsou na webu? Kdyby zdejší bloggeři byli nějaká komunita, dalo by se čekat, že by nás také vydavatel vodil za ručičku. Jenže jsme samostatní jedinci a měli bychom se dokázat sami zorientovat v prostředí, kde se pohybujeme.
Edukativní vsuvka
Informace o projektu najde kdokoli pod odkazem O projektu (na hlavní stránce docela dole, pod všemi články). Zde také najde kdokoli, nejen pan Marek, článek Zápisky týdne, kde se dozví o probíhající soutěži o nej… článek týdne.
A komu chybí žebříčky a statistiky? Ani ten nemusí být zklamaný. Z blogerské homepage stačí vybrat v levém sloupci odkaz Žebříčky článků a libovolně si s ním pohrát. Kdokoli snadno zjistí, který autor je nejúpěšnější za libovolné časové období či podle systému přidělované karmy.
Marketérský vykřičník
Na druhou stranu, nerad bych, aby můj text vyzněl nenávistně na adresu pana Marka. Rozhodně ne. Jen se mi zdá, že takový text byl vlastně "o ničem". Načež vzápětí o ničem napíšu vlastní text 🙂
Chtěl jsem jen říct, že všechny základní informace zde jistě každý, koho to opravdu zajímá, dokáže najít. Na druhou stranu jsem si sám už dříve říkal, že Respekt má nedostatečný marketing. Možná schválně, možná to neumí. To nevím. Jisté ovšem je, že některé věci by mohl lépe prezentovat: a třeba konkrétně reportáž z bloggerského srazu mi tady rozhodně chyběla.
Kdyby byl býval pan Marek vytrvale nerušil možnost reagovat na vlastní články, nikdy bych byl býval nenapsal tento text. A třebaže 49,7 % reakcí pod články jsou sprosté a nenávistné bláboly, svým čtenářům tuto možnost neberu.