Knih vychází v Česku příšerně mnoho (sedmnáct až osmnáct tisíc titulů ročně), takže vůbec vyznat se v té záplavě je sisyfovský úkol. Co teprve rozhodnout, která kniha si zaslouží titul Nej 2008.
Podobně jako je to s počtem vydávaných knih je to i s konkurencí nejrůznějších soutěží a žebříčků nejúspěšnějších knih. Ohlédl jsem se za loňskem a dal dohromady svůj vlastní žebříček deseti nejlepších knih roku.
Fekarův soukromý knižní top ten 2008:
| 1. |  | Ilegální vztahy Jana Malindy rozhodně nejsou žádnou prvotinou. Je to už jeho třetí kniha, zcela stoprocentně ale zatím jeho nejlepší. Loni jsem ji přečetl "na jedno zhltnutí" a svoje dojmy z ní napsal na blogu pod názvem Ilegální vztahy mezi tovární vlečkou a googlem. Malinda je ve svých sedmadvaceti letech rozhodně nadějí moderní české literatury a mně osobně by se moc líbilo, kdyby se u nás i v literatuře začaly ceny rozdávat za to, že někdo něco umí a nikoli jen za to, že si to zaslouží, případně "něco za ta léta dokázal". Ilegální vztahy vydalo nakladatelství Labyrint. |
| 2. |  | "Náš nejlepší spisovatel vydal Román pro muže," napsal loni v říjnu na svém blogu Petr Kukal. Souhlasím s ním. Michal Viewegh není jen našim nejúspěšnějším, tedy nejprodávanějším autorem, ale v současnosti i nejlepším. Ať si intelektuálové pění, jak chtějí. Dokud bude Viewegh žít, či spíše dokud bude vydávat nové knihy, v žebříčcích českých nej rozhodně nesmí chybět. Proto jsem jeho Román pro muže zařadil hned na stříbrnou příčku, ačkoli si myslím, že jeho v pořadí dvacátá kniha není z těch jeho nejlepších. Knihu vydalo nakladatelství Druhé město. |
| 3. |  | Jestli vám připadá nepřijatelné, že by nějaký mladík mohl být loňským literárním králem a ani komerční hvězda vám příliš nevoní, mám tady něco na usmířenou. Soubor humorných Povídek Zdeňka Svěráka jistě neurazí ani ty, kdo od literatury čekají především oddech, ale ani ty, kdo na ni kladou vyšší požadavky. Jak píše ve své recenzi Markéta Hejkalová, Svěrákovy Povídky rozhodně nejsou knížkou, na níž stojí za pozornost jenom slavné jméno autora. Sborník z let 2004 až 2007 vydalo nakladatelství Fragment. |
| 4. |  | V dětství jsem byl coby školák nadšený botanik. Nejen, že jsem měl vlastní herbář, ale dokázal jsem pojmenovat většinu kytek, které rostou na našich polích a lukách, a to nejen česky, ale i latinsky. Dneska už si skoro nic z botaniky nepamatuji. Opravdovou celebritou nejen mezi botaniky je ale dozajista Václav Větvička, ještě donedávna šéf botanické zahrady. On by to sice nejspíš nerad slyšel, ale je to pravda: kdykoli mu vyjde nová kniha z řady rozhlasových Dobrých jiter, nejenom, že se stane kasovním trhákem, a pokud někde uspořádá autogramiádu, bývá narváno věrnými posluchači z generace -sátiletých. Myslím, že i proto sem patří jeho loni vydaná pátá "květinová" kniha Herbář pod polštář; vyšla u autorova dvorního nakladatele Jana Vašuta. |
| 5. |  | Nevím, jestli ještě funguje, ale kousek od Malostranské věže existoval Zanzibar. Několikrát jsem se tam s kamarády pořádně opil. Jestli se někdy opila Halina Pawlowská, natož v Zanzibaru, to opravdu netuším a ani tady nechci šířit drby. Vlastně ani nevím, jestli někdy v Zanzibaru, ať už baru nebo zemi, vůbec byla. Loni ale s humorem jí vlastním vydala knihu Zanzibar aneb První světový průvodce Haliny Pawlowské. Jak autorka tvrdí, není to sice typický cestovatelský bedekr, ale jakýsi průvodce to přeci jenom je: zavede vás do různách evropských metropolí, ale i na Rhodos či do Nového Jorku. Proč by tady příručka z nakladatelství Motto měla chybět? |
| 6. |  | Souhlasím s Tomášem Fojtíkem, že tahle knížka je mimořádná. Je sice pravda, naštěstí, že trh s dětskou literaturou se vzmáhá a roste, přesto stojí za to vyzdvihnout pohádky Pavla Šruta a Galiny Miklínové o Lichožroutech. Tahle knížka z nakladatelství Paseka se určitě může neoficiálně pyšnit titulem Dětská kniha roku 2008. |
| 7. |  | Zpověď Arnošta Lustiga jsem četl v létě na cestě do Londýna. Sám jsem se divil, co jsem se nasmál nad knížkou, v níž autor vzpomíná na zážitky z tak smutných míst, jako je Terezín nebo Osvětim. Je to nejspíš dáno velkým vypravěčským talentem a nadhledem, s jakým autor vyprávěl kus svého života. Literární přepis Lustigova vyprávění vydala firma Multisonic. |
| 8. |  | O komiksu Renáty Fučíkové se nedá říct, že je to jen knížka pro děti. Její Jan Amos Komenský padne do oka každému, koho zajímá historie, i když pravda, pro menší čtenáře může být vděčnou studijní pomůckou (už jenom pro svoji stručnost a obrázkovou názornost). Kniha z nakladatelství Práh je třetí v řadě z edice Největší Češi, kromě české verze vyšla i anglicky a německy a já si myslím, že by v nominacích na knihu roku rozhodně neměla chybět. |
| 9. |  | Přiznám, poslední dvě příčky už vybírám trošku v rozpacích. Nicméně myslete si co chcete, Nemocnice na kraji města patří mezi klasická díla tuzemské televizní produkce a tak knižní vydání bestselleru Jaroslava Dietla, s nímž loni přišla Mladá fronta, si jistě zaslouží nechybět v tomhle přehledu. |
| 10. |  | A protože jsem tak trochu ignoroval ženskou literaturu, a to by bylo rozhodně špatně ji ignorovat, zakončím svůj top ten loňskou novinkou Báry Nesvadbové. Její Pohádkář byl v polovině roku řadu týdnů hitem na knižních pultech, je to její v pořadí čtvrtý román a rozhodně nelze mluvit o žádné nadprodukci: napsala jej po osmileté odmlce. |
Můžete se mnou souhlasit, ale také nemusíte. Můžete v diskusi přijít s vlastními tipy, nebo ještě lépe, můžete rovnou dát svůj hlas "své" knize v rámci Kanzelsberger ceny čtenářů udělované jako součást knižních ocenění Magnesia Litera.
I přes všechny výhrady je Magnesia Litera pořád nejprestižnější tuzemské literární ocenění, i když jak trefně píše Miroslav Balaštík v posledním vydání magazínu Host, verdikty odborné poroty za sedm let její existence spíše vzbuzují rozpaky. Tím víc bych si přál, aby ve čtenářské anketě konečně vyhrála nějaká dobře prodejná bomba a la Viewegh nebo Nesvadbová, při vší úctě ke kvalitě dosud oceněných titulů.
Sdělení podle čl. 4, odst. 1 zdejšího Kodexu bloggera: Autor tohoto
článku zde informuje o aktivitách společnosti, v jejíž činnosti je
přímo nebo nepřímo zainteresován.