Musím přiznat, že zatím jsem spíše zklamaný. Éra digitálního vysílání odstartovala sice už loni. V principu jsem její fanda, protože teoreticky otevírá cestu k tomu, aby na našem malém trhu mohlo vzniknout více televizních stanic. Skutečný vývoj je ale zatím spíše zklamáním, i když nijak překvapivým.
Nechystám se hodnotit kanály, které existovaly i dříve, ale až digitalizace umožnila jejich sledování širšímu publiku. Mám na mysli zpravodajskou televizi Z1 či její veřejnoprávní sestru ČT24, hudební stanici Óčko či obskurní Public TV.
Na co jsem opravdu čekal byla první digitální plnoformátová Barrandov TV. I když jsem ještě v lednu byl shovívavý v jejím hodnocení, nyní zpětně dávám za pravdu Janu Gérykovi, který tady na RB nastávající tv boom označil samolepkou béčkové produkce.
Ne že by barrandovský program stál za starou belu jako celek. Osobně vítám reprízy starých českých filmů, které jsou někdy příjemným osvěžením v novácko-primácké masírce americkými druhořadými filmy. Jenže to je zatím jediné plus, které jsem ochotný Barrandovským připsat.
Uznávám, že je to jejich strategie, pro mě ale televize bez plnohodnotného zpravodajství ani není televize. Když už do zpráv nechtějí investovat, možná by je nemuseli vysílat vůbec. Co by se stalo? Óčko je také nemá a nic se neděje.
Husák rodil dřív
Jinak ale pořady z Barrandova připomínají kuchyni Primy: lacino spíchnuté programy, které výslovně neurazí, ale ani nenadchnou. Od začátku kroutím hlavou nad tím, že barrandovští šéfové za svoji cílovou skupinu označili generaci třicátníků neboli "Husákovy děti". Měl jsem pocit, že mladí lidé mají jiný vkus. Až dneska, když jsem na webu hledal správnou definici pojmu Husákových dětí mi došlo, že barrandovští marketéři se tak trochu sekli: ten pojem označuje spíše diváky, kterým je dnes skoro čtyřicet let. Jak se zdá, těm by se už barrandovský program trochu líbit mohl, sám jsem toho důkazem.
Prima dosud označovaná na trhu jako televizní "dvojka" je v poslední době ukázkou úpadkové produkce. Až na výjimky na ní nevyladíte nic zajímavého, pokud ovšem nehltáte jednu špatnou telenovelu za druhou a nelibujete si v reprízách reprízovaných programů. Přitom to bývala docela milá rodinná televize.
Zvládli ženy, teď chtějí muže
Proto teď docela s napětím můžeme čekat na první dubnový den, kdy Prima spustí svůj druhý kanál. Bude se jmenovat Cool TV a bude útočit hlavně na mladší muže. I když vedení televize svoji cílovku označuje poměrně široce jako "lidi od dvaceti do čtyřiceti, a ještě možná mladší a ještě možná starší, a rozhodně to nemusí být jenom muži".
Stačí se podívat na první programovou nadílku a je jasné, že divačky Rodinných pout na Cool asi koukat nebudou. Navíc jde opravdu o překvapení: ještě když Barrandov startoval, čekalo se, že už tak hodně ženská Prima spustí jako druhý právě dámský kanál. Nejspíš krize ukázala, že je rozumné změnit plány a postavit se ještě na jinou než osvědčenou nohu.
Budu primácké dvojce rozhodně přát, aby byla dostatečně cool, protože první lákadla rozhodně vypadají jako lákadla. Myslím, že neobstojí příliš ani kritika, že telemaniaci dávno mnohé z chystaných pořadů znají z amerických televizí, odkud si je postahovali – kultovní seriály bývají kultovní déle, než jen po dobu jejich premiérového vysílání, o čemž snad i v Česku už máme docela slušné povědomí. Mně osobně se navíc moc líbí skutečnost, že hlavní film na Primě 2 vysílají až kolem desáté jedenácté hodiny, tedy v době, kdy na něj mám jako divák rozhodně víc chuti, než chvíli po návratu z práce v osm večer.
I když jsem na začátku napsal, že jsem ze začátku digitální televizní éry zklamaný, není to úplně přesné. Máme za sebou její první kvartál a už jsou na scéně dvě nové televize. Cool je rozhodně zajímavým želízkem v ohni, Barrandov jistě časem trochu zatraktivní program, aby nepřipomínal vysílání ze sedmdesátých let a co je hlavní, i na Nově je vidět, že musí víc přemýšlet, jak přilákat diváka.