Je to tak. Koncem listopadu loňského roku jsem si zkusmo otevřel konto v nové bance, která se vychloubá, že je dravou štikou v zatuchlém rybníku českého bankovnictví. Zkušenosti nejenom moje ale ukázaly, že německo-polská mBank ze skupiny Commerzbank se dopouští přinejmenším klamavé reklamy, ne-li snad přímo podvodu. Jak povinnosti správného bloggera velí, svěřil jsem se tedy, jak funguje mBank.
Pochybná banka pochopitelně zajímá i ostatní média. Když se nedávno firma chlubila, jak je úžasná, a proto mění po krátké době generálního ředitele, pod jedním z mnoha článků papouškujících píár zprávu banky jsem připsal komentář upozorňující, že banka svůj nástup na český trh poněkud nevládla.
Uplynuly tři dny a dostal jsem mail. Autorem byl jakýsi inženýr Karel Dastych. Neznám ho, nicméně mne suverénně otituloval šťavnatými oplzlostmi. (Úplné znění naší mailové konverzace uvádím v tabulce.)
DOKUMENT Od: Zdenek Fekar Od: Dastych Karel Od: Zdenek Fekar Od: Dastych Karel Od: Zdenek Fekar Od: Dastych Karel |
Nedělám si iluze, že mailovou adresu [email protected] používá skutečný Karel Dastych. Leda by byl totální magor. Spíš si ale říkám: je autor mailu nemocný člověk? Nebo placený pracovník banky zodpovědný za zlepšování jejího obrazu? Obojí je stejně smutná představa.
Proč jsou na netu úchylové?
Není to moje první zkušenost s vulgárním chováním na internetu. Naopak, už jsem si na to zvyknul, že do diskuse může kdokoli připsat jakoukoli hovadinu, v podstatě se nemůžete bránit jinak, než si nic nemyslet, nic neříkat, nic nepsat. Editoři slušných médií ale na požádání podobně sprosté reakce bez problémů odstraňují.
Mně to nevadí. I reakce pod články vypovídají o lidech dneška. Spíš si říkám: jak daleko se dostaneme za stavu bezedné anonymity? Až k vraždám?
Banka pro masochisty
Jak už jsem psal: nedělám si iluze, že Dastych je normální člověk. Buď vůbec neexistuje a jen si někdo léčí mindráky, nebo je to psychicky těžce nemocný člověk. Jenže když si přečtete blog na stránkách neschopné mBank, zjistíte, že je tam spousta reakcí nadšených klientů. Z čeho jsou nadšení mi není jasné, když mizernou kvalitu služeb banky znám víc než dobře. Ti nadšenci mi připadají jak členové nějaké zfamfrnělé sekty.
Pravdou totiž je, že v mBank neplatíte za služby, je to banka naprosto zadarmo. Jenže jediné, co dokáže, je schramstnout vaše peníze a případně zajistit jejich převod na základě vašich příkazů. Nic víc. Spořící účet úročený víc než třemi procenty je sice terno, jenže kvůli tomu nemusíte zakládat konto v jiné bance: stejný servis už léta poskytuje například ING Bank.
Banka je přeci služba stojící na důvěře a spolehlivosti. Když banka nedokáže ani řádně uzavřít smlouvu s klientem, nereaguje na dotazy písemné ani mailové po dobu delší než pár dní, to je pro mne dost na pováženou. Až se totiž vaše úspory ztratí kdesi na Bahamách s tím, že "my jsme skvělí, ale hlavně nám teď nevolejte", bude už pozdě brečet, že ta banka asi nebyla moc seriózní.
A jestli bance na klientech nezáleží? Jestli je pro ni férová a zodpovědná komunikace se zákazníky zbytečnost, který by jen zvyšovala náklady na služby? Už to je odpověď!
Jedině proto, že tenhle prapodivný projekt patří do skupiny Commerzbank, věřím, že lidé o své peníze snad nepřijdou. Já bych si tam nicméně víc než pár stovek netroufal převést. Snad to časem bude fungující peněžní dům, zatím je to podivná jáma, z níž nepřichází adekvátní ozvěna.
Když před lety Češi milovali Expandia banku, dalo se to pochopit. To byla vážně revoluce. Obdivovat mBank ale může jenom člověk, který si libuje, když musí trpět.
Ani měsíc nestačil ke zlepšení
Uplynul víc než měsíc od mé stížnosti, že jsem nedostal sazebník služeb ani podmínky pro vedení účtu. Pokud si myslíte, že za tu dobu je mBank stačila poštou odeslat na moji adresu, pletete se. Kašlou na své klienty! Co byste také čekali, když je to zadarmo.
Šestého ledna jsem prostřednictvím interního bankovního systému odeslal dotaz: co mám dělat, abych mohl kartou mBank platit i na internetu. Dosud mi nepřišla odpověď, ač jsem ji už jednou urgoval. Jen v pátek 18. (týden po zaslání druhé urgence) mi přišla reakce: "Przeczytano"! Moji stížnost si konečně po týdnu někdo přečetl.
Pomíjím, jak je hloupé v Česku s klienty komunikovat polsky. Ale: je to zadarmo.
Co je ale zjevné: mBank k nám vtrhla bez zajištění procesů, bez profesionálního personálu, bez jasné vize, jaký byznys tady hodlá předvádět. V mých očích je taková banka odsouzená ke krachu. Když ne rovnou finančně, čemuž bych se vůbec nedivil, protože nemám jediný důvod věřit, že bankéři z nefungující banky umějí nakládat s penězi svých klientů, tak rozhodně marketingově: ani nadšené hlasy na bankovním blogu nemohou překrýt, že většina klientů je s bankou zjevně nespokojena.
Říkám si: k čemu může být dobrý účet v bance, která nefunguje? Znáte odpověď?