Reklama
 
Blog | Zdeněk Fekar

Kdo občas neprohraje, neví, co je vítězství

Dvakrát měř a jednou řež, říká se... Nebo taky: Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil. Teď sedím v kavárně v posledním patře proslulého zlínského Baťova mrakodrapu a přemýšlím, jestli skočit dolů, nebo raději nedaleko odtud na nádraží a vrátit se do Prahy...

Tomu se říká blogování online. Opravdu sedím u baru ve Zlíně. S pár kamarády jsem už přes chat prohodil tenhle laciný vtip, ale já jsem moc velký lempl a optimista na to, abych skákal z věžáku jenom pro nějakou kravinu. Ale jako úvod textu je to docela efektní, no ne?

Vlastně o nic nejde. Do Zlína jsem dorazil už včera a krásně jsem si tady odpočinul. Minimálně jeden cíl ze dvou splněn: užít si dovolenou. Padesátiprocentní úspěch je přeci slušný výkon.

Nedávno jsem se tady chvástal, že jsem se neučil, až mě život naučil. Tak teď je to zpátky i s úroky: u přijímací zkoušky na magisterské studium jsem dostal jen čtrnáct z minimálních dvaceti bodů. Bída! Třeba to zkusím za rok.

Lhal bych, kdybych nepřiznal, že jsem nebyl trochu smutný. Ale každý hráč, ať už čehokoli, by měl být na prohru připravený. Jinak by vítězství nemělo smysl slavit, nemělo by žádnou hodnotu.

Ostatně, sice jsem si několikrát prolistoval nejnovější vydání Kotlerovy bible marketingu, ale sázel jsem na to, že pátek třináctého je můj šťastný den. A ty otázky nakonec byly tak šílené, jak jsem se shodl s kamarádkou, která vystudovala v Praze neblaze známou fakultu sociálních věd. Věřili byste, že v testu kde jsme měli kroužkovat správné odpovědi, byly přípustné hned dvě najednou, aniž by nás na to zkoušející upozornili? Měl jsem se zeptat. Moje oblíbená úsloví. Líná huba, holý neštěstí… taky už jsem to tady psal.

A víte, že mám prohry vlastně rád? Řekl bych, že mám často štěstí. Když se člověku někdy něco nedaří, aspoň ví, že má čeho si vážit.

Když jsem odcházel od zkoušky, procházel jsem Zlínem, který už jsem skoro vzal za svoje město, jako zpráskaný pes. Ale pak jsem nad tím mávnul rukou, protože o nic opravdového nejde.

Copak jsem míň dobrý marketér jenom proto, že jsem správně nezakroužkoval nějaké teoretické odpovědi odtržené od praxe? Jistěže ne. Marketing se pořád mění, to jsem si setsakramentsky uvědomoval, když jsem četl novou verzi Kotlera. Co jsem tehdy se spolužáky na CIMA tušil, dneska už je v knížce 🙂

A pak, jsou důležitější věci. Třeba, aby naši v neděli porazili Turky. Ženy prominou, nebo se budou dívat s muži, kteří se koukají na fotbal. Nebo aby to řekly těm, kteří se nekoukají.

EURO 2008 po víkendu podle bookmakerů prý opustí Turci. My postoupíme. Snad tedy aspoň někdo tento týden bude slavit, když já ne.

Reklama