Před pár dny jsem si tady postěžoval, jak mi v obchodním domě Tesco nevrátili pětikorunu při platbě stravenkou. Podle mluvčí firmy šlo o nedopatření, které se rozhodně nebude příště opakovat, firma dá všechno do pořádku. Slíbil jsem, že budu sledovat, jestli nejde o plané slovo.
Tesco na stravenky vrací
Dnes mohu říct, že nejde. Právě dneska mi dorazila mailem nová odpověď od Jany Matouškové, corporate affairs manažerky. Protože narozdíl od mnoha jiných mluvčích její vyjádření není psáno v nesrozumitelném ptydepe, není třeba, abych je převyprávěl, ale ocituji, jak dorazilo: "Jak jsem slíbila, zkonzultovala jsem váš dotaz s kolegy odpovědnými za platbu stravenkami. Ráda bych vám k tomu poskytla bližší informace. Pokladní systém je nastaven tak, že na stravenky lze vrátit maximálně do 10 Kč. Je to proto, abychom zákazníkům ulehčili platbu stravenkami a aby nákup při platbě stravenkami nemusel přesně dosahovat hodnotu stravenky (především ± zaokrouhlení, haléřové až korunové částky atd.). Navíc na pokladnách pizza gril i přímo oznamujeme, že vracíme do 10 Kč, neboť sortiment v koutku pizza gril je natolik omezený, že by mnohdy zákazník celou částku stravenek ani vyčerpat nemohl. Potom se tento malý rozdíl (do 10 Kč) – nevyčerpaná částka hodnoty stravenek – objeví na účtence jako 'Vráceno' a pokladní ji i zákazníkovi vrátí. Pokud by byl však rozdíl vyšší (hodnota stravenky by převyšovala hodnotu nákupu o více než 10 Kč), pokladní systém vůbec uzavření a dokončení nákupu nepovolí a na pokladně se objeví chybová hláška. Zákazník si potom musí ještě něco přikoupit nebo mu nemůže být stravenka akceptována. Pokladní účtenka je tedy v pořádku. Vracený rozdíl je zákazníkovi skutečně předán a není ponechán ve prospěch pokladního ani společnosti. Pokud došlo k nevrácení celé částky, která je deklarována na účtence v kolonce 'vráceno', může se zákazník proti tomuto jednání na místě ohradit."
Jen blb se nechá okrást
A to je fakt. Obecně vždycky platí: je-li někde něco napsáno, trvejte na tom. Nepodepisujte smlouvy, na kterých je napsáno něco, co se vám nelíbí, nenechávejte se do čehokoli tlačit s tím, že "tak se to dělá". A když už uzavřete nevýhodnou smlouvu, nestěžujte si potom, že vás někdo podvedl. Podvedli jste se sami.
Spěchal jsem. Budiž mi to omluvou. Za hloupost se platí. Normálně bych se na prodejně ozval a pětikačku chtěl zpátky. Nebo ji té ukrajinské slečně nechal, byla sympatická a já vím, že mám přeci jen lepší plat než ona. Přeju jí to, i když mě fakticky okradla.
Takhle podle mne vypadá práce dobrého mluvčího. I když v diskuzi mého prvního textu na téma stravenek někdo její práci zpochybňoval, musím se jí zastat. Jako profesionálka mi nejen odpověděla, ale dokonce dodržela slib a věc dotáhla do konce. Ostatně správný mluvčí není jenom "mluvící hlava" nastrčená tam, kde něco smrdí nebo hoří. Sám jako píárista moc dobře vím, že právě pro mluvčího je důležitější víc než pro kohokoli jiného ve firmě (snad vyjma jejího šéfa a majitele), aby mluvené bylo v souladu s konaným. Jinak totiž jakákoli komunikace nemá cenu větší, než žádnou.
Paní Matouškové bych tedy rád tímto vysekl poklonu. Myslím to upřímně.
Jestli už si nepamatujete, která strana slibovala ve volební kampani totéž (upřímné myšlení), nevadí. Pravice nebo levice u nás jedna pakáž jest, dalo by se říct.
Modrý a pak oranžový Richelieu
Petra Dimuna jsem sem zamotal pro efekt. Abyste mi zvýšili karmu.
Ne, teď vážně. Nedávno jsme se o něm bavili v hospodě s mojí kamarádkou, která už několik let pracuje v public relations. Od té doby, co děláme v branži oba, konzultujeme spolu různé odborné problémy. Stejně jako v novinářských letech. Co taky jiného máte dělat v hospodě, že?
Byla to ona, kdo mi položil otázku. "Co si myslíš o Dimunovi? Je dobrej?"
Ačkoli jsem měl za sebou už několik půllitrů a jako každý ješitný chlap bych nejradši řekl něco ve stylu "to je ale pořádnej blbec", mlel jsem na něj jednu chválu za druhou. Měl jsem ještě v paměti velký rozhovor, který s někdejším pravicovým šéfem ministerstva spravedlnosti (no neříkejte, že nevíte, kdo naši justici opravdu řídil) a dnešní pravou rukou levicového šéfa sociálních demokratů, vedli v Reflexu.
Po pravdě řečeno, politiku nemám rád a svého času mi byl Dimun krajně nesympatický. Jenže po letech musím uznat, že je to prostě ambiciózní šikovný chlapík, který asi své práci rozumí. Je na tom něco špatného? Dimun je zrovna dobrý příklad toho, jak přínosná může být "mluvící hlava" pro firmu. Tedy i politickou stranu. Na otázku položenou v perexu tedy musím odpovědět, že Paroubkovi je k čemu gratulovat.
V rámci diskuze vyhlašuji anketu: Koho považujete za hodna označení "mluvčí roku"?