To mě napadlo, když jsem o víkendu na cestě z Brna četl víkendové Hospodářské noviny. Americká GE Money Bank totiž neudělala nic jiného, než vcelku logický krok: pokouší se získat nespokojené klienty jiných bank. Českému bankéřskému socialismu zatím vládne spíše velkohubé rozdávání bezobsažných titulů bank roku, než kriticky střídmé sebehodnocení. A tak není divu, že proti GE Money se postavily do šiku ohrožení konkurenti. Do čela revoluce za lepší zítřky socialistického bankovnictví se postavila rakouská Česká spořitelna, která nejspíš zapomněla, že už není státní. Chování Američanů prý je nezákonné.
Banky lidem lžou
Spořka už sebevědomě prohlásila, že přání svých klientů nebude respektovat. Co jí je do klientů, že? V zájmu udržení snadných výdělků se hodí jakékoli obstrukce.
Ohrožená banka oficiálně tvrdí, že postup přechodu ke konkurenci klienty ohrožuje. Zákazník, který se rozhodne přejít k Američanům, totiž v nové bance podepíše zmocnění, aby nová banka mohla zajistit vše potřebné: převod účtu a příkazů ze starého konta na nové. Podle spořitelny tak klient riskuje, že jej nová banka vykrade: udělené zmocnění totiž může zneužít.
Ve skutečnosti je to účelová lež. Banky v Česku obecně rády klientům nepodávají přesné informace a ostatně za svůj přístup byly už v minulosti opakovaně kritizovány jak tuzemskou vládou, tak unijními orgány. A leccos musely zlepšit. Je jasné, že se snaží držet zbylé výsady tak dlouho, jak jen to jde.
Argument o možném zneužití je směšný. Kdo jiný, než banky musí respektovat bankovní tajemství?
Fandím Američanům, i když je to bublina
Zatuchlé vody českého bankovnictví potřebují svěží přítoky. Proto kroku GE Money fandím. Když to může fungovat ve světě a když i naši mobilní operátoři byli nakonec donuceni zavést přenositelnost čísel, proč by neměl mít klient nespokojený se spořitelnou nebo kteroukoli bankou šanci snadno odejít jinam?
Věřím tomu, že američtí bankéři svůj záměr dovedou do konce a donutí zpupné postsocialistické kolosy vzdát se bezpracného zisku a zneužívání silnějšího postavení ve vztahu banka-klient. Možností je hodně, kdyby na každé pobočce měl sedět pracovník notáře ověřující žádosti klientů o přechod jinam, nakonec revoltujícím troglodytům nezbude, než přijmout realitu.
Přitom boj přece není o to, zda umožnit přechod klienta, kam se mu zlíbí. Marketéři bank by se měli snažit, aby k tomu poslednímu, co firmu může potkat, vůbec nedocházelo. A po pravdě řečeno: pro rozumného klienta pár korun úspory za poplatky není důvodem k odchodu jinam, a naopak, klient rozhodnutý odejít tam, kde se k němu chovají lépe, prostě u socialistické spořitelny nebude, ani kdyby mu sebevíce vyhrožovala. Akce léčebného konta GE Money nic než šikovně vymyšlený marketing není.
Až emoce opadnou, bankéři zapnou mozky
První reakce v médiích vždycky vypadají nafouknutě. Až horké hlavy vychladnou, chytré banky jistě začnou přemýšlet, jak se připojit, než hájit výdobytky minulosti.
Tím spíš, že třeba Komerční banka už teď si stihla odporovat: postup GE Money nehodlá akceptovat, ale když bude na trhu po takovém produktu poptávka, banka s ním sama hodlá přijít. Není to snad zjevnější důkaz, že finanční ústavy, které se ukázaly jako méně nápadité, dřív nebo později nápad svého konkurenta obšlehnou a tak jako se to stalo ve spotřebitelských půjčkách bude i tuto službu za chvíli nabízet každý?
A tak jediné, co mne na celé věci mrzí, že Raiffeisenbank, kterou až doteď hodnotím jako excelentní, se přidala ke křiklounům po boku České spořitelny, namísto aby se porvala s Američany o to, kdo přetáhne více klientů.