Konkrétně to bylo Právo, které v půlce června zveřejnilo na titulce fotku Terezy Maxové a Alice Nellis. Obě dámy pózují novinářům držíce v ruce jakousi fialovou škatuli. A to je věc, o niž dneska jde.
Nešťourej se v nose!
Fialová krabice skrývá společenskou hru s názvem Vadí? Nevadí! aneb Nejsme všichni stejní. Je to už třetí díl z cyklu her 4bambini, které dětem hravou formou vštěpují užitečná pravidla hry zvané život. Z toho, že kmotrou hry se stala právě Tereza Maxová stojící v čele stejnojmenné nadace, která pomáhá dětem, které se "od normálních" odlišují nenormálním dětstvím i z toho, že křtu nové hry jí asistovala i Alice Nellis, která si před časem osvojila romskou holčičku, můžete snadno odvodit, že tady jde o respekt a toleranci k tomu, že mnozí jsme v mnohém odlišní. Někdo je sociálně slabší, někdo pobral méně rozumu, někdo má jinou barvu pleti…
Novinka má dvě starší sestřičky: "červenou" hru Dávej bacha odkrývající první životní nástrahy, které na děti číhají a "oranžovou" Nešťourej se v nose přibližující nejmenším pravidla slušného chování. Každá z her má také své slavné kmotry: bezpečnost uvedla do života Kateřina Neumannová, etikety se nemohl ujmout nikdo jiný než Ladislav Špaček. Postupně se na trhu objeví ještě další čtyři díly věnované dalším oblastem.
Češi nejsou burani
A co se pod jednotlivými názvy vlastně skrývá? Jde v podstatě o krabice obsahující kartonové kartičky s obrázky znázorňujícími modelové situace. Děti, spolu s rodiči, příbuznými, učiteli, mají odpovídat, jak se v daných situacích zachovat.
Řeknete si nuda? Kdo by to koupil? Namítáte celkem správně. Byl jsem před dvěma roky u toho, když autorka hry Taťána le Moigne přišla s nápadem, že by se taková hra mohla prodávat v Česku. Rodiče mi sice vštípili slušné vychování a tak si nemyslím, že je k ničemu, ale představa, že by si víc než pár lidí koupilo podobný produkt mi připadala skoro nesmyslná. Riskli jsme to – a bylo to správné.
Ačkoli bychom si podle novinových článků mohli myslet, že se zajímáme jen o to, jak kde nenápadně něco ukrást nebo jak koupit co nejlevnější rádobypárek, ukázalo se, že Češi dokáží ocenit i jiné hodnoty. Krátce po uvedení první hry se z ní stal opravdový hit – a platí to dodnes. Některou z her má v současnosti doma (nebo ve škole) přes třináct tisíc dětí. To je číslo, které ze hry dělá na malém českém trhu opravdový fenomén a tak není divu, že od letoška se na trhu objevily i verze v angličtině.
Patří modelka na titulku?
Možná je podobná otázka na místě. Inkriminovaná obálka deníku Právo vypadá na první pohled tak trochu jako slabší odvar Blesku. Také by někoho mohlo napadnout, jestli náhodou nejde o šikovně propašovanou "píár" zprávu, což je v těchto dnech v mediální branži velmi žhavé téma.
Je samozřejmě ohromně fajn, že známé osobnosti neváhají spojit svoje jméno s komerčním produktem, který není jenom bezduchou zábavou, ale také pomáhá rozšiřovat obzory budoucí generace.
Ve skutečnosti je ale také fajn, že se fotka ze křtu objevila na titulní straně deníku. Nejenom proto, že Tereza Maxová je prostě opravdu nádherná vyslankyně Česka ve světě. Stále platí, že by média měla zobrazovat nejdůležitější události, které se kolem nás odehrávají. Příběh her, které by neměly chybět v žádné rodině s dětmi, přeci stojí za to sledovat.
Sdělení podle čl. 4, odst. 1 zdejšího Kodexu bloggera: Autor tohoto článku zde informuje o aktivitách společnosti, v jejíž činnosti je přímo nebo nepřímo zainteresován.