Tak nějak by nejspíš zprávu uvedly Televizní noviny komunistické Československé televize, kdybychom za sebou neměli osmnáct let svobodného vývoje. Sametová revoluce nastolila závažnější problémy, proto českým médiím vévodí zprávy o VyVolených, z vážnějších témat aktuálně čachry generální prokurátorky v kauze exvicepremiéra Jiřího Čunka.
Ve středu si ale opravdu připomeneme 90. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Výstřel z Aurory na dlouhá desetiletí zásadně změnil životy desítkám milionů lidí a tak to významná dějinná událost bezesporu je, byť třeba se záporným znaménkem.
Zatímco konzervativní elity se scházejí pravidelně v Davosu, "pokrokové" levicové komstrany si letos daly dostaveníčko u našich vzdálených východních sousedů.
Hlavní město Běloruska tento víkend v rámci říjnových oslav hostí víc než sedmdesát delegací komunistických stran z celého světa. Jak si všímá polská Gazeta Wyborcza, všechno je, jak to mají soudruzi rádi: kladení karafiátů k pomníku vůdce revoluce soudruha Vladimíra Iljiče Lenina, i exkurze do továren, a samozřejmě již zmiňovaná konference vrcholných stranických pohlavárů.
Bolševický mejdan v hotelu Bělorus oficiálně pořádá Komunistická strana Běloruska. Jak ale v zemi prezidenta Alexandra Lukašenka bývá zvykem, nic bez jeho souhlasu nemůže proběhnout. I zástupci "orgkomitétu" běloruských komunistů přiznávají, že všechno ve skutečnosti platí stát, oni sami by na takovou akci peníze neměli.
Lukašenko se konference nezúčastnil, nicméně jí poslal zdravici. Jako báťuška prezident, všemocný diktátor, nedal peníze ze státní kasy nadarmo. Komunisté celého světa mají poznat blahobyt Běloruska a varovat svět před lžemi mezinárodního kapitálu, které imperialističtí ideodiverzanti po světě roztrušují.
Rudá high-society se sešla v reprezentativním složení. Hvězdou je, jak jinak, šéf ruských komunistů Gennadij Andrejevič Zjuganov. Nechyběli ale samozřejmě ani soudruzi z Korejské lidově-demokratické republiky, socialistické Kuby či rudotržní Číny. Zda se vstréči zúčastnili i čeští komunisté se média nezmiňují, v Minsku ale nechyběl Jan Ruml.
Ten se ovšem účastnil opoziční antikomunistické akce Za budoucnost bez komunismu. Pořádá ji běloruská Národní fronta, která původně chtěla uspořádat akci v podobném stylu, jako proletáři všech zemí. Jenže Lukašenko řekl ne a tak se zhruba tisícovka protivníků režimu sešla v sídle opozičnické centrály.
Běloruská diktatura je docela kuriózní. Informace jsem nezískal tajným spojením s tamní opozicí, ale docela legálně jsem si je přečetl na stránkách Běloruských aktualit. O tom, že bát se renesance komunismu je nejspíš nesmyslné, nejlépe svědčí příklad právě z Běloruska: účast na všekomunistickém srazu světových pokrokových sil odmítla Běloruská strana komunistů. Ta je totiž proti Lukašenkovým komunistům opozicí.